čarodějka

Téma:  ,,Čarodějnický rej"

 

  • Seznámit děti s tradicí Pálení čarodějnic (Filipojakubská noc)
  • Rozvíjet u dětí tvořivost a fantazii
  • Naučit se rozlišovat rozdíly mezi dobrem a zlem

 

Letí, letí, milé děti, čarodějky na koštěti. Letí, letí, přátelé, čarodějky veselé. Čarodějky přiletěly, pohádky nám vyprávěly. Jak vařily lektvary, kouzlily a volaly: Pojďte s námi, milé děti, pohádky si vyprávěti. O tom, jak jsme kouzlily a lektvary vařily.

 

,,PÁLENÍ ČARODĚJNICˮ  30.4.

 

Pálení čarodějnic patří k doposud k velmi živým zvykům. Filipojakubská noc z 30. dubna na 1. květen bývala jednou z magických nocí, kdy prý měly zlé síly větší moc než jindy. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt četné poklady. Aby se hledající před silami bránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a další předměty. Lidé věřili, že v povětří poletuje spousta čarodějnic, které se slétají na sabat. Proto se této noci říká „noc čarodějnic".
Čarodějnice se před sabatem natíraly kouzelnými mastmi, s jejichž pomocí pak mohly na košťatech létat. Taková košťata prý bývala zhotovena z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků. Při reji byla volena královna sabatu, která potom vládla hostině a tanci - „čarodějnickému kolu" - to se tančilo pozpátku. Jídla vypadala sice lákavě, ale byla bez chuti a nezahnala hlad. Nesměl chybět ani kotel plný žab a hadů, stejně jako nádoby s jedy. Čarodějnice se tu, jak lidé kdysi věřili, s oblibou proměňovaly ve vlky, psy a jiná zvířata a vyprávěly si, co všechno zlého se jim od posledního setkání podařilo lidem natropit.
Čarodějnice však nebyly jen zlé, těch, které znaly tajemství bylin, uměly zahánět nemoci a napravovat zlomeniny si lidé vážili. Bylinkářky - vědmy se vyznaly v tajích přírody. Věděly mnoho o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, ale i barev a vůní.

(BENEŠOVÁ, Alena. Kouzla a žerty čarodějky Berty. Praha: JUNIOR, 2004.)

031

Nabídka aktivit a činností

 

Jak vypadá čarodějnice

Ptáme se dítěte, jak si myslí, že vypadá čarodějnice, co všechno umí, jaká může být, kde bydlí, kdo s ní může bydlet?

Dítěti můžete ukázat obrázek čarodějnice a popsat ji např. takto:

Svou postavou připomíná Ježibaba polétavá, obyčejnou stařenku. Ze zvláštních znamení lze připomenout velký nos, výrazně čnějící zuby a rozcuchané šedé vlasy, které jí za letu vlají zpod šátku nebo zpod čepice. Rozeznat ji od lidské stařeny je nejsnazší právě ve vzduchu. Ježibaba polétavá ovšem nelétá za každého počasí a v každé denní době, nejčastěji je možno ji v povětří vidět za úplňku, za bouřlivých nocí.

 

Hledáme pohádku

Ptáme se dítěte, v jaké pohádce vystupuje čarodějnice např. Malá mořská víla, Perníková chaloupka,…Můžeme si nechat od dítěte pohádku převyprávět.

 

Vaříme lektvar

Připravíme si s dítětem nádobu na lektvar (hrnec, mísa,…), míchadlo (vařečka, klacek,…), různé druhy surovin (přírodniny, nebo vše co najdete doma). Nejdříve si s dítětem všechny suroviny prohlédneme, spočítáme, vyjmenujeme. Dítě postupně do nádoby vkládá různé suroviny. Na závěr si může vymyslet své kouzelné zaříkávadlo. Např. Myší ocas, hadí jed,

kuří špára, tlustá čára, ať je kouzlo všude hned!!

 

Kouzelná zaříkávadla

Rodič s dítětem vymýšlí různá magická slova, která se rýmují a skládají své zaříkávadlo. Např. Čury, mury, černý hnát, tvoje přání, já chci znát. ….Čáry,  máry, kouzlení, ať se ta věc promění….Vyleť hůlko do vzduchu, ať proměním se v ropuchu…

 

Vyrob si koště

Při procházce s dítětem si nasbíráme nejlépe březové proutí, či různé druhy klacků. Klacíky svážeme k sobě provázkem a koště je hotové. Dítě si může své koště pojmenovat podle své fantazie.

 

Let na koštěti

V přírodě dítěti připravíme překážkovou dráhu pomocí různých druhů přírodnin (kameny, klády, větve, mech,…) Dítě se snaží proletět tuto dráhu slalomem co nejrychleji. Můžete se svým dítětem závodit, či dráhu proletět pozpátku.

 

Co by se stalo, kdyby….

Pokládáme dítěti otázky, např. Co by se stalo, kdyby ses proměnila na čarodějnici? Co by se stalo, kdybys mohla létat na koštěti?….

Rozvíjíme u dětí fantazii, slovní zásobu, souvislé vyjadřování a dbáme na gramatickou správnost řeči.

 

Dobro x zlo

Objasňujeme a vysvětlujeme si s dítětem pojmy dobro x zlo, jmenujeme kladné a záporné vlastnosti pohádkových bytostí.

Můžeme zapojit mimiku obličeje a celého těla.

 

Pavučina

Připravíme si sirky nebo dřevěné špejle a vytváříme z nich pavučinu.

pavučina

 

Cvičení motoriky jazyka (pohyb vykonává pouze jazyk, dolní čelist se nehýbe)

  • vyplazování jazyka (malá čarodějnice vyplazuje z legrace jazyk na Abraxase)
  • olizování rtů – horní ret vodorovným směrem, dolní ret vodorovným směrem, oba rty krouživým pohybem (malá čarodějnice má chuť na něco dobrého k jídlu)
  • olizovat zuby v zavřených ústech krouživým způsobem (malá čarodějnice si po dobrém jídle čistí zuby)

 

Cvičení rtů a mimického svalstva

  • roztáhnout rty, ukázat zuby, které jsou na sobě (malá čarodějnice se usmívá – zubí)
  • špulení rtů (malá čarodějnice posílá pusinku svému Abraxasovi)
  • střídat úsměv a zamračení (Abraxas malou čarodějnici něčím potěšil, tak se na něj usmívá a najednou ji něčím nazlobil, tak se mračí, a zase potěšil a nazlobil, …)
  • dát spodní ret přes horní a naopak (malá čarodějnice zkouší vypadat jako teta Bimbula)

 

Hledání synonym

Ke slovu čarodějnice dítě hledá slovo stejného významu (čarodějka, ježibaba, kouzelnice, baba Jaga, atd.)

 

Grafomotorika:

 

Bába čaruje – volné pohyby zápěstím, krouživé pohyby paží, třepetání prstů – střídáme obě ruce

 

Při pohybech využijeme básničku:

 

Čáry, máry, čaruje,

ježibaba maluje.

nakreslila žabičku,

dala si s ní rozcvičku.

Jedna, dva, tři, čtyři, pět,

Na ruce máš prstů pět.

 

Pranostiky:

 

Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.

 

Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.

 

Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.

 

Na Filipa Jakuba chrousti – li hučí, o Martině studený vítr fučí.

 

Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.

 

Prší – li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.

 

Filipa a Jakuba mráz – to obilí plný klas.

 

Filipa a Jakuba déšť – to zlá zvěst.

 

Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.

 

Hádanky:

 

Nejsem žádná krasavice,
na nose mám bradavice.
Straším mámy, straším děti,
skvěle létám na koštěti.

(ČARODĚJNICE)

 

Zlatý jelen vyskakuje,

sto jazyků vyplazuje.

(OHEŇ)

 

Přišel k nám host,

co v lese vzrost.

Zatočil se po světnici,

praštil sebou pod lavici.

(KOŠTĚ)

 

Básničky:

 

Kdo to letí na koštěti?

Na koštěti, děti, letí ježibaba sivé pleti.

Těžký plášť má samé nitě,

pohled, který vyděsí tě.

Na nose dvě bradavice,

je to prostě krasavice.

Letí nízko nad tratí,

neboť trpí závratí.

Na mýtinu už se blíží,

nepřistane bez potíží.

Jako hruška na zem sletí,

křach, a už je po koštěti.

 

Ježibaba

Na koštěti bábá letí,

je to baba ježibaba.

Narazila do komína,

košťátko si ulomila.

A teď někde v koutku brečí:

jau, jau, jau, jau, jau….

 

Čáry, máry

Čáry, máry, okolo páry,

čarovala rybička, aby byla chybička,

čarovala jak? Aby bylo tak.

 

Tahle noc je čarodějná

Tahle noc je čarodějná,

její podstata je zřejmá.

Magické síly dnes moc mají,

mnoho neplech napáchají.

 

Bába na koštěti

Letí bába na koštěti,

chce postrašit malé děti.

Před komínem zabrzdila,

dovnitř se však netrefila.

Krynda, brynda, kryndapána,

to vám ale byla rána.

Po strašení bylo rázem,

spadla bába přímo na zem.

 

Pohádky:

 

O obrovi, který měl obrovské trápení

 

Je to dávno, kdy v hlubokém lese žil jeden obr Hugo. Nebyl vůbec zlý, měl rád děti, díval se, jak si hrají a snil o tom, že s nimi běhá, skáče nebo hraje na schovávanou. Ale jen se blížil k městu nebo k vesnici, země se otřásala a duněla. Lidé se ze strachu schovávali v domech, zavírali okna, zamykali dveře. Navíc ke všemu dospělí často děti obrem strašili. Chudák Hugo, obra se prostě všichni báli a nikdo neměl ani ponětí, že Hugo je tak hodný a moc opuštěný a nešťastný.
Zoufalý obr dlouho přemýšlel o svém obřím trápení, až nakonec dostal nápad: všechno je proto, že je tak obrovský, musí se tedy zmenšit! To se snadno řekne, zmenši se, ale jistě to nepůjde tak snadno, jako když se při praní srazí ponožky. Naštěstí si vzpomněl, že v hlubokém lese za desaterými horami a pěti řekami žije jedna čarodějnice, která umí z malých rybek udělat velké kapry a z velkého hada žížalu.
Vydal se tedy za čarodějnicí - přeskočil les, překročil řeky. Čarodějnice už pěknou chvíli slyšela obří kroky a celá vyděšená hledala úkryt v houštině. Obr co nejjemněji zaklepal na dveře její chaloupky, a když se nikdo neozýval, nesměle nakoukl dovnitř.
„Pěkně prosím, ctihodná paní čarodějnice, nic vám neudělám, nebojte se, jen jsem vás přišel požádat o pomoc."
Čarodějnice se po chvilce odvážila vykouknout a řekla:
"Ráda bych ti pomohla, ale zmenšit velikána není jen tak. Obyčejná zaklínadla tady nepomůžou. Musím nahlédnout do čarodějnické knihy."
Dlouho listovala, až nakonec našla předpis na vhodnou směs.
Muší ucho, kus žabince,
trochu medu dej do hrnce,
kousek křenu, hrst přesličky,
přidej sůl a tři mušličky.
Čarodějnice všechno nasypala do kotle a když byl kouzelný lektvar uvařený, dala ho obrovi vypít. Hugovi ani trochu nechutnal, ale vypil ho poctivě až do dna. A vtom se začal zmenšovat a zmenšovat. Šlo to tak rychle, že ho za chvíli nebylo ve vysoké trávě vidět.
"Toho nápoje jsi asi vypil moc a já jsem nic nevážila, všechno jsem brala jen tak od oka," vzdychla čarodějnice.
"Co si teď počnu? Nemohla bys mě zase trochu zvětšit?" slabým hláskem zaškemral obřík - trpaslík.
Čarodějnice znovu dlouho listovala v učené knize a dala se do přípravy kouzelného odvaru.
Vrbový proutek, slzy krokodýlí,
muší křidélka, křídla motýlí,
zelíčko mladé, prastarou vodu,
zamíchej, podávej na prvním schodu.
Tentokrát neudělala chybu, Hugo se postavil na první schod u vchodu do čarodějnické chaloupky, vypil lektvar a začal se zvětšovat. Ne moc, jen akorát, aby byl právě tak velký jako obyčejný člověk.
"Hurá, hurá!" volal Hugo a poskakoval hned na jedné, hned na druhé noze a potom na obou. Kdyby tohle udělal, když byl ještě obrem, chaloupka čarodějnice by se sesypala jako domeček z karet.
"Ani nevíte, jak jsem vám vděčný," řekl. „Mohl bych taky já něco pro vás udělat?"
"To víš, že bys mohl," odpověděla. „Když teď vypadáš jako člověk, můžeš mně někdy dojít nakoupit. To víš, já se nerada ukazuji mezi lidmi, koukají po mě divně a dokonce se smějí mému klobouku."
Od té doby žil Hugo ve městě, mohl se kamarádit s lidmi, hrát si s dětmi a pravidelně nosil paní čarodějnici nákupy.

 

perníková chaloupka

 

Výtvarné a pracovní činnosti:

 ffab1d42885dbe051dfd849b9c64af3a177895679 1115974148921307 6431872200082543322 n

3f69577a5cd1060056ac9a420e2db4d447122650f4fb350c849ce65217e4777c

Písničky:

 

CULINKA

  • Čarodějné děti

https://www.youtube.com/watch?v=0J6iQocIGuo

 

MÍŠA RŮŽIČKOVÁ

  • Strašidla

https://www.youtube.com/watch?v=Z0reRGaJL0o&list=PLExXDb7-EvFHTAczK1BFB0EZ0U1khRAoU&index=1

 

DÁDA PATRASOVÁ

  • Ježibaba

https://www.youtube.com/watch?v=xh6l3dOMh5Q&list=PLExXDb7-EvFHTAczK1BFB0EZ0U1khRAoU&index=2

 

ELÍXÍR HALÍBELA

  • Úvodní píseň

https://www.youtube.com/watch?v=wWCDKq06Pog&list=PLExXDb7-EvFHTAczK1BFB0EZ0U1khRAoU&index=5

 

ŠTÍSKO A POUPĚNKA

  • Jeníček a Mařenka

https://www.youtube.com/watch?v=G86uw6GpGpg

 

Materiály ke stažení:

 

ČARODĚJNICKÉ PEXESO

ČARODĚJNICKÉ PUZZLE

NÁMĚTY NA HRY

 

Pracovní listy:

 

PRACOVNÍ LIST 1PRACOVNÍ LIST 2PRACOVNÍ LIST 3PRACOVNÍ LIST 4PRACOVNÍ LIST 5,

PRACOVNÍ LIST 6PRACOVNÍ LIST 7PRACOVNÍ LIST 8PRACOVNÍ LIST 9PRACOVNÍ LIST 10

 

Omalovánky: 

 

OMALOVÁNKA 1OMALOVÁNKA 2OMALOVÁNKA 3OMALOVÁNKA 4OMALOVÁNKA 5,

OMALOVÁNKA 6OMALOVÁNKA 7OMALOVÁNKA 8OMALOVÁNKA 9OMALOVÁNKA 10

 

Tato stránka využívá cookies. Ne, to není žádné cukroví, ale soubory, díky nimž například nemusíte znova zadávat stejné údaje, když už jste je jednou vyplnili. To find out more about the cookies we use and how to delete them, see our privacy policy.

  I accept cookies from this site.
EU Cookie Directive plugin by www.channeldigital.co.uk